Na rozdíl od pohádky však tento příběh nekončí úplně šťastně. Janite Lee ale happy end zazdila vlastní hloupostí a touhou po změně společenského statutu. Možná v rámci kompenzace za chudé dětství a celoživotní otročení za pár šupů, možná z pouhého rozmaru, možná i z úplně jiných důvodů, začala Janite po výhře utrácet jako smyslů zbavená. Zajištění bydlení pro rodinu v hodnotě milionu dolarů se ještě pochopit dá, některé další impulzivní nákupy a výdaje však volají o pozornost docenta Chocholouška. Tuny oblečení, luxusní auta ba dokonce koňů se jí zachtělo.
Majetek jí nestačil, chtěla být NĚKDO
Po prvotní nekontrolované vlně utrácení za hlouposti Janite zjistila, že chce víc. Hluboce se zamyslela a dospěla k názoru, že i ona si zaslouží být na výsluní společenské hierarchie, že i ona má právo patřit ke té smetánce, která na nás obyčejné smrtelníky hledí patřičně povýšeně – asi jako kdysi bozi antického Řecka z Olympu, kteří pobaveně sledovali prostý lid a sem tam mu ze srandy seslali nějakou tu přírodní katastrofu. I Janite chtěla přesídlit na Olymp, i ona chtěla sesílat hromy a blesky, i ona chtěla, aby k ní lidé vzhlíželi. Rozhodla se tedy zviditelnit prostřednictvím velkorysé filantropie. Pejsci, kočičky, univerzity ale hlavně politické strany, těm všem rozdávala peníze a užívala si záře reflektorů, kterou jí role mecenáše přihrála. Jednou se dokonce ocitla na večeři se samotným prezidentem Billem Clintonem. Jejdanánku, to je ale selanka, chtělo by se zvolat, kdyby ovšem…
Z vrcholu až na dno
…ono osmnáct milionů dolarů je ohromná suma peněz, ani ta však není nevyčerpatelná. A Janite to poznala na vlastní kůži. Jakmile začal zdroj vysychat a ona si nemohla dovolit dál přispívat na všemožné kauzy, přestaly jí chodit pozvánky na společenské bankety, nikdo jí už nechtěl jako čestného hosta na noblesních zahradních slavnostech a prezidenta? Toho mohla zahlédnout maximálně ve večerních zprávách. Jí tolik obdivovaní příslušníci společenské smetánky jí přestali znát a ona zůstala bez peněz, bez přátel a bez naděje. Během deseti let stihla Janite utratit celých 18 milionů dolarů a navíc si udělat dluhy ve výši dalších 2,5 milionu dolarů. Tehdy šedesátiletá Janite tak byla nucena požádat o osobní bankrot, po kterém jí na účtech zbylo zhruba 700 dolarů. Nakonec se ráda vrátila tam, kde začala – jako prodavačka v prodejně s parukami.
