Na politické scéně se nám v Československu ve srovnání se 70. léty ani moc nezměnilo. Život přesto chutnal jinak! Osmdesátá léta dokázala natřít nudnou šeď reálného socialismu, a to hned všemi barvami duhy. Tahle éra proto vypadá jako z kotlíku pejska a kočičky – do dosavadní uniformity nalili guláš stylů, subkultur, názorů a načančaných účesů – zkrátka a jednoduše byly 80. léta totál(it)ní úlet!
Fízlové nás zase lustrovali. Prej se jim nelíbíme, že kazíme mládež a bůh ví co ještě. To je ovšem jejich mínus. Mně se číro líbí a bejt pankáčem je moje životní role, moje forma sebevyjádření. Komu se to nelíbí, ať si **** políbí! Dřív by tohle nešlo, ale 80ky nám daly ochutnat alespoň tuhle formu svobody. Spousta jedinců je nerado součástí uniformního stáda, tuhle máš diskanty (posluchače diska), támhle jazzový intelektuály, no a mě chytnul punk. Ať žije svobodný vyjádření! – Husákovo dítě a pankáč zvaný Eman (1988).Jaké byly naše životy v reálném socialismu 80. let? Z dnešního pohledu nic moc. Tak třeba bydlení. Čím dál více Čechoslováků se stěhovalo do unifikovaných „králíkáren“. Paneláky byly identického střihu, s umakartovým jádrem, zašedlým linem a ideální akustikou pro denní odposlech sousedovic životních patálií. Na druhou stranu to vlastně docela podporovalo tehdejší rovnostářskou ideu – většina z nás na tom byla stejně nebo stejně blbě, aspoň nebylo komu závidět, že ano?
Ani to ale nebyla úplně pravda - tak třeba toaletní papír. Vrchnost tehdy používala vícevrstvý, my ostatní měli v lepším případě jednovrstvý. Vzpomínáte?
Děti (i když nejen ony) sbíraly céčka a stavěly si s Merkurem. Holčičky chtěly mrkací panenky (nebo Barbíny, wow), kluci zas básnili o autodráze.
Nebo o plastelíně! Pamatujete na Dvě chobotničky z druhého patra?
V 80. letech se pomalu začaly stávat dostupnými také počítače. Didaktik, ZX Spektrum, Commodore 64 nebo Amiga. Po těch a další elektronice (walkman, kazeťák, TV značky Rubín…) se muži samozřejmě mohli utlouct!
V módě nás tehdy pravidelně překvapovala celá řada roztodivných věcí (z dnešního pohledu, tehdy jsme samozřejmě drželi notu). Kromě vlasové trvalé třeba mrkváče…
... blyštivé neprodyšné materiály a bizarní outfity, které by dnes oblékl jen blázen nebo alespoň někdo balancující na krajních mezích příčetnosti.
Do módy tehdy přišly i šusťáky. Ty mnozí mylně považovali za symbol společenského statusu. Do společnosti tak vyráželi místo v obleku jen ve sportovním outfitu s teniskami. Klasa! O něčem ostatně svědčí i skutečnost, že šusťáky dnes milují jen dvě skupiny osob: sportovci a Balkánská mafie.
Univerzální tehdy byly o chutě. Vitacit k lízání, Pedro ke žvýkání, Polárka o svátcích, Termix na mlsání, Kofola k hltání, Ledňáček v horku, Kakao zas v zimě.
Celá naše gastronomie byla vlastně dost jednoduchá a účelná (zato poctivá). To bylo ostatně dané i (ne)dostupností surovin v obchodech. Většina z nás celý život točila pár základních pokrmů (Knedlo, vepřo, zelo, svíčkovou, ovocné knedlíky, řízky, škubánky, halušky, zabíjačkové dobroty, polévky a chleba s taveňákem v libovolném množství). Kupodivu jsme s tím problém neměli. Různorodost kuchyně tehdy nikdo neřešil, hlavně, že bylo co jíst a bylo to dobré. Zajímalo by nás, jak se tehdy stravoval Pohlreich…
Co hudba? V 80. letech rozhodně nebylo nouze o alternativy: Disko (Michal David, Hanka Zagorová), funky (černoši s afrem), jazz pro náročnější, punk (zakladateli byli populární Sex Pistols), elektronická hudba (a různé futuristicky znějící skladby), ale i různé zlomové filmové žánry k nám začínaly proudit ze všech koutů planety.
Tehdy byly kazety a desky spousty umělců primárně podpultovým zbožím, za díla některých interpretů byli ale lidé ochotni dát spoustu bonů (či céček)!
A za VHSky s pirátskými kopiemi špatně dabovaných hollywoodských trháků by vám klidně utrhli ruce (na snímku scéna z filmu Hvězdné války: Impérium vrací úder z roku 1980)!
Snad vám fotografie v tomto článku alespoň trochu připomněly lesk a bídu života v Československu
80. let. Na konec jedna kvízová otázka: jestlipak víte, co bylo na celém tom reálně socialistickém Československu úplně nejlepší? Přece jeho konec: Sametová revoluce!
{^widget|(counttype)2|(showresultsaftervote)True|(checkvoted)True|(pollcodename)80.Leta20.Stoleti|(name)Poll|(showgraph)True|(widget_displayname)Poll|(width)|(height)^}
Sazka v kontextu doby (80. léta): V roce 1981 vznikla hra Sázka 5 ze 40. Výtěžek šel na přípravu a pobyt československých olympioniků pro nadcházející zimní a letní hry. O tři roky později se zavedlo automatizované strojní zpracování sázek. Vyhlašování výsledků a vyplácení výher tak bylo o dost rychlejší. V roce Sametové revoluce, pak Sazka poprvé na našem území začala prodávat stírací losy.
Zdroj foto: Vogue, Ceskatelevize, Stoklub, Zena-in, Idnes